Jak se mi členství v o.s. vyplatilo

Byla jsem tehdá na roomu (místnost signálů v Brně na Kozí 8), už ani nevím proč, vždycky se tam nějak spontánně zjevím. Ten den, nevím, jestli pro nás „věřící byla nějaká divná konstelace hvězd", ale měla jsem v peněžence o stovku víc. (pozn. autora: nikdy nemám v peněžence o stovku víc, ani když tam mám dva tisíce). Pohotově se toho chytil signální ekonom Honza (HonzaZ), který zprvu působí velmi profesionálně, div ne drsňácky:), tak jsem si řekla, než aby mi třeba dal někde do čumy, tak mu to kilčo dám. Vypsal paragon a já si řekla, hm, tak jsem v tom. Ale neustále jsem přemýšlela, k čemu mi to členství vlastně je. No neustále jsem nepřemýšlela, ale chvílema jo.

Pak se nějak stalo, že byla vyhlášena soutěž o lístky na CHO (charismatickou konferenci) a podmínky byly jasné, napiš motivaci, proč tam chceš jet a jsi-li členem o.s., máš šanci, že budeš vylosován ... Hm, a tak se také stalo a musím říct, že to bylo velmi dobré. Sice jsem se na CHO dostala až na víkendový program, ale i tak to stálo za to.

 

Brouzdám tak mezi davy na výstavišti a těším se, až se potkám se známými z Prachovic, načež tam kdesi v rohu nemohu přehlídnout signální stánek. Si říkám, tak na ty signály taky něco píšu, že jo, tak ty děcka půjdu omrknout, jestli nedělaj vylomeniny. A tu vidím signální trička a hrnečky a jiné propagační materiály. Hm, nemám ještě na lifu (signální privát v Komíně) žádnej vlastní hrneček, ale to by bylo úchylný, kdybych měla ještě hrneček s logem signálů na signálním privátě, abych nebyla zas přesignálovaná ..., ale nu což, vypadali všichni nějak sklesle, chtělo se mi jim udělat radost a pak koukám žlutý tričko, hm a Pavlínka (oqoq) už mi ho dává na vyzkoušení, kam se hrabou asertivní Větnamci:DD (aby se cítili v ČR víc doma ... Vietnamci:)

Bylo tam hodně lidí a já, signální tričko a davy, jsme došly k závěru, že bude vhodné si to triko zkusit někde na toaletě. Procházím do druhé haly, páč v té první byla fronta až za roh a míjím herbyho na bruslích a děti řvoucí a všechny, kteří se o ně starají. Haluz, pomyslím si a už podvědomě chytám brněnské přízvuk. Na toaletě na mě koukají zajímavě, když třikrát vylézám ze záchodu pokaždé s jinou úpravou a civím do zrcadla. Tričko mě trochu více obepínalo, nechci říct, že by mě z něj čouhaly špeky, ale z návalu euforie, že už mám konečně svoje signální tričko, jsem nehleděla ani na velikost. V hlavě jsem si totiž pomyslela, že mě to aspoň bude motivovat k vysokým sporotvním výkonům a stane se třeba ze mě jednou signální reprezentantka v běhu, v lezu na stěnu a následném spadnutí na nic netušícího dalšího lezce a zas ho bravůrně smetu svou zadnicí a jiné příhody ... na tomto je krásně poznat hloubka signálů, jsou o KONTAKTU, i když si někdy říkám, že bych ty lidi neměla tak vehementně „snímat", někdy je v tom totiž i otázka života a smrti ...

Přiběhla jsem ke stánku a tam na mě čekal hrneček. Průhlednej, hm a s bublinou. Nejdřív jsem si říkala, že jako je to dobrý no, ale nijak extra. Jenže až zpětně jsem zjistila, jak je ten hrnek úžasný a multifunkční!!! První výhoda je, že se prostě může dát do mikrovlnky a vydrží to a mikrovlnka neprská, že je pozlacenej, postříbřenej a tak. Obsah se ohřeje, ale hrnek sám o sobě není tak vařící, jak člověk očekává. Průhlednost vám jasně řekne, co je jeho obsahem, pro traviče to je nevýhoda, ale třeba pro ty, kteří by si chtěli udělat „lagunový koktejl", je to neskutečný zážitek na celý život ...

Odjela jsem radostně z konference se zjištěním, že jsem „umrčené kindoš", vše v rytmu Spicegirls a zpětně mi došly všechny ty výhody. Za tu stovku jsem získala čtyřsetikorunovou vstupenku na konferenci, slevu padesátikorunovou na triko a i slevu na hrnek a kdybych na konferenci nevykoupila karmelitány, paulínky a jiné stánky, mohla jsem mít z toho mrtě hustý lodičky:)

 

(pozn. autora ... berte to s hyperbolou:)

 Láska nebeská:)

 

slíbené fotky: