ELEGIE STROMŮ

ALEJ ŽIVOTA

 

Po lví hostině zanechali nám kus

masa z gazely

…

 

-1-

 

Z kaple se jde pomalu

Oči starých se zavírají

Branou projdeš a zamáváš

 

Přijali jsme Krista

Radujme se přeci

Proč však pláču v srdci

Když ještě před chvílí byl na jazyku

Jak vtělené slovo

 

?

 

-2-

 

Popsal by člověk stohy smutků

Prožil mnohá úskalí

Co pálí nejvíc na rtech a bolí na boltcích uší

je

Lidská tupost, hulvátství

 

Nejen chlebem živ jest člověk

Světe, div se i prací má být dnes živ!

Jakou je to ale shodou rozporů

-

Čím víc práce placená

Tím víc blbosti a hulvátství

-

Není to tak nejspíš všude

Přesto nejednou člověk musel zažít

Že se střetl s blbcem bohatým, sprostým a nadutým

Kterému přetejkala cejcha i peněženka

a

Rád řval

-

Řval bez důvodu

Prostě z hulvátství

 

-3-

 

Bože můj, odpusť

Uši, ústa, oči, srdce křížem svým označil jsi

Na znamení čistoty sluchu, řeči, zraku a lásky

Kéž mé tělo a duše vydrží nápor zbohatlého hulvátství

a

Ty

Zazáříš na znamení všem chudým

 

+