Středa 20. března 2019, 17:00 v kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory

Perlou devátého ročníku sledování slunečního úkazu v kutnohorské Sedlci bude hudební představení pojednávající o barokních ženách. Večerem provede herec a moderátor Radia Proglas Igor Dostálek za doprovodu svých brněnských přátel.

“Téma barokních žen nás zaujalo již při Pěší pouti za umělce v roce 2018, kterou jsme hostili u nás v Sedlci,” zmiňuje Vendula Katona Krůlová ze sedlecké farnosti. “V minulém roce akce Rovnodennost zaznamenala velký úspěch. Proběhlo živé vysílání na Stream TV, upoutávky v České televizi, Českém rozhlase, na Radiu Proglas i v dalších médiích. Příchozí si užili melodie v podání šikovných mladých hudebníků z Prague Cello Quartet. Investovali jsme do ozvučení pódia, propagace a bylo to znát. Nastavili jsme tím vyšší laťku ročníkům následujícím,” upřesnila Krůlová.

Iniciátorka projektu a sbormistryně ansámblu Musica Poetica, Jana Janků, se specializuje na operní zpěv a barokní ženy jsou jejím badatelským koníčkem. Spolu se svými kolegy představí celkem 11 skladeb napříč světem italských barokních skladatelek. “Mezi nejnadanější a nejplodnější umělkyně patří bezpochyby Francesca Caccini. Pocházela z hudební rodiny, Medicejský dvůr si ji cenil nejen proto, že vedle zpěvu uměla hrát na cembalo, loutnu, kytaru a harfu, ale i díky schopnosti komponovat,” dodává Janků, kterou s Franceskou spojuje podmanivý mezzosoprán. Svět barokní hudby se překvapivě vyvíjel i tam, kde nebyl brán hlavní zřetel na kypré křivky a nepravidelné tělesné proporce. Vedle akademií, které vznikaly ve významných italských městech, bylo místem nadaných umělkyň také prostředí řeholní. V milánském klášteře Santa Radegonga působily hned dvě, a to Chiara Margarita Cozzolani a Rosa Giacinta Badalla. O významnosti kláštera svědčila i návštěva Filipa IV., Anny Marie Rakouské nebo budoucího císaře Leopolda I. Více ze života skladatelek odhalí interaktivní výstava v pravé boční lodi Sedlecké katedrály, která bude doprovodným prvkem Rovnodennosti a potrvá až do konce května.

“Věřím, že účast bude přinejmenším stejná jako v minulém roce, kdy přišlo zhruba 800 návštěvníků. Letos chceme z dobrovolného vstupného podpořit stanici paliativní péče, která vzniká nově při LDN v kutnohorské nemocnici. Je důležité, aby v našem městě bylo místo, kde budou lidé moci důstojně odejít obklopeni svou rodinou a ochotným personálem,” vysvětluje Radka Krejčí, ředitelka organizační složky farnosti.

Filip Velímský z Archeologického ústavu AVČR nám umožňuje nahlédnout pod pokličku církevních dějin a osvětluje souvislosti slavení svátku jarní rovnodennosti: “Už podle textů časných křesťanských spisovatelů a apologů, například Origena, Klementa Alexandrijského nebo Tertulliana, měly být závěry kostelů s kněžištěm orientovány v jednotném ritu a dle kanonických předpisů tak, aby kněz při bohoslužbách stál tváří směrem na východ. Tuto praxi potvrdil i Nikájský koncil v roce 325 n.l. Další z církevních otců, sv. Atanáš Alexandrijský, uvádí ve čtvrtém století, že kněz a účastníci bohoslužby by měli být při mši vždy otočeni tváří k východu, jakožto místu, kde Kristus, Slunce spravedlnosti, bude zářit na konci času. Byť se tyto požadavky zdají být na první pohled konkrétní, ve skutečnosti jsou poměrně nejednoznačné a umožňují výběr několika variant. V západokřesťanském světě s centrem v Římě byl termín jarní rovnodennosti stanoven na 25. března, ale ve východokřesťanském s centrem v Konstantinopoli již na 21. března. Výběr tohoto dne mohl být proveden i na základě astronomického pozorování, konkrétně se vstupem Slunce do souhvězdí Berana, v němž se původně nacházel tzv. jarní bod – bod rovnodennosti, v němž Slunce přechází světový rovník z jižní polokoule na severní.

V případě Sedlce by se mohlo zdát, že pro vytyčení hlavní osy chrámu byla zvolena varianta, kdy je kostel orientován k přesnému geograficko-astronomickému východu, a to 25. března. Do hry zde ale znovu vstupuje otázka jeho zasvěcení. Sedlecká katedrála byla zasvěcena Panně Marii, stejně jako další hlavní konventní chrámy v rámci cisterciáckého řádu. V tomto kontextu není bez zajímavosti, že jeden z hlavních mariánských svátků Zvěstování Panně Marii, který akcentuje především roli Marie jako bohorodičky a je v západokřesťanském okruhu známý už od 5. století n.l., je liturgickým kalendářem kladen k identickému datu 25. března. Aby toho nebylo málo, má toto datum ještě třetí významovou roli, když bylo historicky považováno za začátek nového kalendářního roku. Shrneme-li výše uvedené, efekt jarní rovnodennosti pravděpodobně vznikl při vytyčení románského konventního chrámu, ke kterému došlo nedlouho po založení kláštera v r. 1142. Ze směrové orientace nynější gotické katedrály je zřejmé, že se vytyčení muselo odehrát buď přímo v ten den nebo v jeho těsné blízkosti. Provázání založení chrámu se svátkem hlavní řádové světice a patronky nebylo jen jednorázovou adorací Panny Marie, ale zjevně i upevněním vztahu mezi ní a jejími služebníky-chráněnci. Efekt putujícího paprsku, který ve finále osvítí oltářní mensu s krucifixem, coby centrální místo eucharistie, má i dnes silný prvek mystiky. V minulosti mohla tato hra světla působit na přítomné mnichy minimálně stejně, ne-li více jako dnes na shromážděné věřící i jako Boží zázrak.”

Z popisu archeologa Velímského je patrné, že stavitelé se sluncem, které má dodnes symbolické zastoupení v křesťanství, počítali a z biblického hlediska můžeme vnímat i naději např. v tomto verši: To světlo ve tmě svítí a žádná tma jej nepohltila (Jan 1,5). Rovnodennost v Sedlecké katedrále se pomalu stává nejen tradiční akcí, ale i slavnostním zahájením turistické sezóny v Kutné Hoře. Udělejte si i vy čas na sebe a svou rodinu výletem po krásách královéhradecké diecéze, návštěvou Sedlce u Kutné Hory a dopřejte si unikátní zážitek, který první jarní den bezesporu nabízí.

foto: Prague Cello Quartet Rovnodennost 2018

autor: Katona Krůlová

více info na: www.sedlec.info