Vyplývaje z mých posledních článků, potýkáme se doma s věcmi, které asi jen tak někdo nepobírá. Někdy ani my sami. Ač se ty věci posunuly a my prošli martyriem hledání pomoci a Boha v tom všem, žijeme :) Můj muž pozývá do každé situace Krista, přibíjí každý útok zlého a nenávist ke mně na kříž. Já tam přibíjím své reakce a všechno, co v něm tu nenávist vzbuzuje ... Co je na tom všem pozitivní, je Bůh a proces. Bůh je jasný, i když mu nerozumíme a proces je bolestný, přesto s jistou dávkou katarze a vzájemného odpouštění. Nu a tady je jedna potenciální country píseň vzniknuvší o víkendu, v angličtině bude možná ještě lepší.

 

Můj muž si vysnil princeznu,

Kterou mu já nejsem

Viní mě ze svých démonů

A že nemá, kam růst

Neznám prý jeho bolesti

A nestačím mu duchovně

Místo tiché podpory

Ho jen umím srát

 

Nechce se se mnou modlit,

I když ví, že je to potřeba

Chtěl by autoritou být, ale má problém mě milovat

Démoni se radují, neb jim to hraje na ruku

Dopřát člověku trápení a pár manželských ztrát

 

Modlím se k tobě, Bože můj

Sejmi z nás tu nepravost

Drž nás pevně, Pane můj

Ať smíme v Tobě stát

Před démony a hříchy každodenní rutiny

Prosím Tě, Pane, vysvoboď

Ať můžem spolu zrát